Domácí drůbež dělíme na vodní drůbež a drůbež hrabavou. Zoologicky patří vodní drůbež do řádu vrubozubí, latinsky Anseriformes.
Mezi vodní drůbež patří husy, kachny a pižmovky. Existují také kříženci kachny a pižmovky, kteří se nazývají muladr a jsou neplodní.
Do řádu vrubozubých však patří i další ptáci, čeleď kamišovití, dále například bernešky, čírky, kajky, husice, kachnice, labutě atd.
Kachny, husy a pižmovky se chovají jako hospodářská zvířata na maso, vajíčka a peří. Vrubozubí se chovají také pro okrasu (např. labutě a některé druhy kachen). Divoce žijící druhy vrubozubých jsou často lovnou zvěří.
Typické znaky vodní drůbeže
Společným znakem všech ptáků řádu vrubozubých, znakem, podle kterého je řád pojmenovaný, jsou vroubkované okraje zobáku. Ty se vyvinuly proto, aby umožňovaly filtrovat drobné částečky z bahna nebo vody. Dnes už ale ne všechny druhy využívají vruby na zobáku k filtraci, například husy se spíš pasou a morčáci se živí rybami.
Výrazným znakem vrubozubých jsou blány, kterými jsou spojeny 3 přední prsty. U zadního spojení blánou chybí. Blány pomáhají k plavání a potápění.
Vrubozubí jsou středně velcí až velcí, zavalitější ptáci s kratším zobákem, delším krkem, krátkými, spíš vzadu posazenými nohami.
Vrubozubí mají husté prachové peří. Na kostrči mají žlázu produkující mastný sekret sloužící k potírání peří, to se pak stává vodě odolné. Často dbají na čistotu peří.
Výše uvedené předurčuje vrubozubé k životu ve vodě. Odtud také název vodní drůbež. Jsou proto dobrými plavci a naopak na souši se pohybují spíš neobratně. Ve vzduchu jim to jde, létají rychle a daleko (část z nich jsou tažní ptáci). Když vzlétají, často se jakoby rozbíhají po hladině. Při tahu většinou létají ve formacích.
Vrubozubí jsou obvykle monogamní. Existuje u nich výrazná pohlavní dvojtvárnost, přičemž nápadněji bývají zbarveni samci,
Většina vrubozubých hnízdí na zemi.
Mláďata vrubozubých jsou nekrmivá a od narození následují své rodiče.
Na webu Drubežář.com je rubrika Vodní drůbež.